Veterinární lékař vypráví ( 2)

Za dvacet let privátní praxe Miloš Havelka ošetřil na deset tisíc psů.  

Jakmile člověk v nějakém zaměstnání nahlédne za kulisy zachvátí ho děs. Čím méně mají lidé tušení, o tom jak se dělají psí salámy a zákony, tím klidněji spí, nemyslíte?

„O lidech se říká, jsi to co jíš. U psů platí, co sežereš. Z hlediska prevence nemocí sehrává výživa významnou, nezanedbatelnou roli. Jestli pak víte, za co byla v roce 1928 udělena Nobelova cena? Za chemii!“ Zmiňuje počiny Adolfa Windause (1876-1956) a dotkne se přitom metly lidstva rakoviny, která nešetří ani psy. „Chemie v jejich stravě samozřejmě nechybí,“ povzdychne si veterinář.   

Pozor chyták!

Suchá krmiva jdou na odbyt nad očekávání dobře. Málokdo, ale ví, co má krmivo obsahovat a z jakých zdrojů suroviny pochází. „Skutečností je, že laická veřejnosti nedokáže vyhodnotit, jaké informace poskytuje výrobce krmiva na obalu. Kdo by se pozastavoval nad tím, že když je tam málo popelovin, moc zeleniny tam nebude. Trend je krmit produkty značek výrobců, kteří nic netají. Nezapomínejme ovšem na to, že žijeme v Evropě a zemi, kde prim hraje cena. Lidé krmiva výhodně nakupují na internetu. Třeba taková Purina z Polska vyjde levněji. Kvalitu krmiv pocházejících z východu spolehlivě zastře dobrá cena,“ upozorní na odjištěný granát. Co dietolog soudí o pamlscích? „Nejlepším pamlskem z mého pohledu je švédská masová kulička z Ikea,“ řekne a zvážní. „ Barevné pamlsky bych zvířeti nedal“ prohlásí kategoricky.

Entuziasmus, naivita a zkušenost

Není trestuhodné být ve vašem oboru nenapravitelným optimistou? „Pesimisté podléhají depresi. Optimistou jsem se stal, když mě opustila naivita. To, že se snažím dobrat kořenů příčiny nemocí z pohledu organismu jako celku trestuhodným nevidím, jen trochu nezapadám do škatulky moderního pojetí medicíny. Naopak. Ve veterinární medicíně nastal neskutečný posun. Vědomostně jsme na tom o tisíc procent líp. Máme odborná pracoviště, výborné chirurgy, ortopédy, týmy, které zvládnou řešit dříve neřešitelné věci. Mluvím o tom proto, že jsem měkko srdcatý, a do zvířat, nejde- li o akutní záležitost, neřežu. Mladým lékařům nechybí vědomosti, ba naopak. To co jim chybí a naučí je to pouze život sám je cit pro to, co se má odehrát. Potřebná praxe. Strikně se drží naučených dogmat, jenže to samo o sobě nestačí. Je zapotřebí soustředit se na příčinu nemoci,“říká na rovinu Miloš Havelka, rodinný lékař.

Zajímají-li  vás jeho názory a poznatky z privátní praxe čtěte rubriku „Veterinář vypráví“.